Jak si správně vyžádat rejstřík trestů: Kompletní postup 2024

Co je rejstřík trestů

Rejstřík trestů představuje oficiální databázi obsahující záznamy o pravomocných odsouzeních fyzických a právnických osob v České republice. Tento důležitý veřejný seznam spravuje Rejstřík trestů se sídlem v Praze, který funguje jako samostatná organizační složka státu podřízená Ministerstvu spravedlnosti. V rejstříku jsou evidovány veškeré pravomocné rozsudky českých soudů v trestních věcech, stejně jako informace o podmíněných propuštěních z výkonu trestu odnětí svobody či o zahlazení odsouzení.

Hlavním účelem rejstříku trestů je poskytování komplexního přehledu o trestní minulosti jednotlivců i právnických osob. Tyto informace jsou klíčové nejen pro orgány činné v trestním řízení, ale také pro zaměstnavatele, kteří ze zákona musí ověřovat trestní bezúhonnost svých zaměstnanců v určitých profesích. Rejstřík trestů obsahuje detailní záznamy o uložených trestech, včetně data spáchání trestného činu, charakteru provinění, výše trestu a způsobu jeho výkonu.

Významnou součástí systému je také evidence přestupků, která byla zavedena v roce 2016. Tento registr umožňuje sledovat opakované páchání přestupků a poskytuje tak komplexnější obraz o chování jednotlivců z hlediska dodržování zákonů. Do rejstříku se zapisují nejen tresty odnětí svobody, ale také podmíněné tresty, peněžité tresty, zákazy činnosti, obecně prospěšné práce a další alternativní tresty.

V současné době je rejstřík trestů plně digitalizován a propojen s dalšími justičními systémy. To umožňuje rychlé a efektivní zpracování požadavků na výpisy z rejstříku trestů, které lze nyní získat na mnoha místech, včetně pracovišť Czech POINT. Doba uchovávání záznamů v rejstříku trestů se liší podle závažnosti spáchaného trestného činu a typu uloženého trestu. Po uplynutí zákonem stanovené doby může dojít k zahlazení odsouzení, což znamená, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Důležitou funkcí rejstříku trestů je také mezinárodní výměna informací o odsouzeních. Česká republika je zapojena do evropského systému ECRIS, který umožňuje sdílení informací o trestních rozsudcích mezi členskými státy EU. To pomáhá v boji proti přeshraniční kriminalitě a zajišťuje, že pachatelé nemohou svou trestní minulost skrýt přesunem do jiné země EU.

Výpis z rejstříku trestů slouží jako oficiální doklad o trestní bezúhonnosti a je často vyžadován při ucházení se o zaměstnání, při žádostech o různá povolení nebo při účasti ve veřejných zakázkách. Pro získání výpisu musí žadatel prokázat svou totožnost a uhradit správní poplatek. V případě právnických osob je možné získat výpis na základě identifikačního čísla organizace.

Historie rejstříku trestů v České republice

Rejstřík trestů má v České republice dlouhou a významnou historii, která sahá až do dob Rakouska-Uherska. První systematická evidence trestů byla zavedena v roce 1873 v souvislosti s přijetím trestního řádu. Zásadní změna přišla v roce 1936, kdy byl zaveden jednotný systém evidence trestů pro celé území tehdejšího Československa. Tento systém byl spravován ministerstvem spravedlnosti a obsahoval záznamy o pravomocně odsouzených osobách.

V období komunistického režimu byl rejstřík trestů značně zpolitizován a často zneužíván k perzekuci odpůrců režimu. Evidence trestů byla v té době úzce propojena se Státní bezpečností a sloužila jako nástroj kontroly obyvatelstva. Záznamy byly vedeny v papírové podobě a byly často nepřesné nebo záměrně upravované podle politických potřeb.

Zásadní modernizace přišla po roce 1989, kdy se začalo pracovat na digitalizaci celého systému. V roce 1994 byl přijat zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, který položil základy současného systému evidence trestů. Tento zákon stanovil jasná pravidla pro vedení evidence, přístup k informacím a ochranu osobních údajů. Vznikla také samostatná organizační složka státu - Rejstřík trestů, která má své sídlo v Praze.

Významným milníkem bylo zavedení elektronického systému v roce 2001, který výrazně zrychlil a zefektivnil práci s evidencí trestů. Postupně byly digitalizovány všechny historické záznamy a vytvořena centrální databáze. To umožnilo rychlejší vydávání výpisů z rejstříku trestů a lepší spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.

V roce 2007 došlo k dalšímu významnému pokroku, když byl zaveden systém Czech POINT, který umožnil získávání výpisů z rejstříku trestů na kontaktních místech veřejné správy. Tato změna výrazně zjednodušila přístup občanů k výpisům a odstranila nutnost osobní návštěvy centrály Rejstříku trestů v Praze.

S vstupem České republiky do Evropské unie se rozšířila mezinárodní spolupráce v oblasti evidence trestů. Od roku 2012 je český Rejstřík trestů napojen na evropský systém ECRIS (European Criminal Records Information System), což umožňuje výměnu informací o trestních rozsudcích mezi členskými státy EU.

V současnosti je Rejstřík trestů moderní institucí, která spravuje komplexní databázi trestů a poskytuje služby jak státním orgánům, tak i občanům. Důležitou součástí systému je také ochrana osobních údajů a přísná pravidla pro přístup k informacím. Rejstřík trestů nyní obsahuje nejen záznamy o pravomocných odsouzeních, ale také informace o podmíněných zastaveních trestního stíhání, podmíněných odloženích návrhu na potrestání a dalších relevantních rozhodnutích soudů.

Systém se neustále vyvíjí a modernizuje, přičemž reaguje na nové technologické možnosti a požadavky společnosti. V posledních letech se klade důraz především na elektronizaci služeb a zjednodušení přístupu k výpisům prostřednictvím datových schránek a portálu občana.

Kdo má přístup k údajům

Přístup k údajům v rejstříku trestů a veřejném seznamu trestů je přísně regulován zákonem a podléhá specifickým pravidlům. Primární přístup k těmto citlivým informacím mají orgány činné v trestním řízení, tedy státní zastupitelství, soudy a policejní orgány. Tyto instituce mohou nahlížet do rejstříku trestů v rámci své působnosti při vyšetřování trestné činnosti a vedení trestního řízení.

Významnou skupinou oprávněných osob jsou také správní orgány a další státní instituce, které potřebují informace z rejstříku trestů pro účely správního řízení nebo při rozhodování o udělení různých povolení či licencí. Mezi tyto instituce patří například živnostenské úřady, které ověřují bezúhonnost žadatelů o živnostenské oprávnění, nebo orgány státní správy při posuzování žádostí o zbrojní průkaz či řidičské oprávnění.

Každá fyzická osoba má právo na výpis z rejstříku trestů týkající se její osoby. Tento výpis lze získat na základě písemné žádosti podané osobně na kontaktním místě Czech POINT nebo přímo na pracovišti Rejstříku trestů. Při podání žádosti je nutné prokázat svou totožnost platným dokladem. V případě, že žádost podává zmocněnec, musí předložit úředně ověřenou plnou moc.

Zaměstnavatelé mohou požadovat výpis z rejstříku trestů od svých zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání pouze v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis nebo kdy je bezúhonnost nezbytným předpokladem pro výkon dané pracovní pozice. Není přípustné, aby zaměstnavatel vyžadoval výpis z rejstříku trestů plošně od všech zaměstnanců bez zákonného důvodu.

Specifickou kategorií jsou také advokáti a notáři, kteří mohou získat výpis z rejstříku trestů pro své klienty v rámci poskytování právních služeb. Musí však disponovat příslušným oprávněním a písemnou plnou mocí od klienta. Obdobně mohou k údajům přistupovat také probační a mediační služba při výkonu své činnosti a vězeňská služba v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody.

Zvláštní postavení mají zpravodajské služby, které mají přístup k údajům v rejstříku trestů v rozsahu potřebném pro plnění jejich úkolů. Tento přístup je však podmíněn dodržováním přísných bezpečnostních protokolů a podléhá speciální kontrole.

V případě mezinárodní spolupráce mohou k údajům přistupovat také zahraniční justiční orgány, a to na základě mezinárodních smluv nebo v rámci právní pomoci. Tento přístup je však vždy zprostředkován přes příslušné české orgány a podléhá přísným pravidlům ochrany osobních údajů.

Všechny přístupy k údajům v rejstříku trestů jsou elektronicky evidovány a podléhají pravidelné kontrole. Každý neoprávněný přístup nebo pokus o získání informací může být kvalifikován jako trestný čin a může vést k právním následkům pro odpovědné osoby.

Způsoby podání žádosti o výpis

Žádost o výpis z rejstříku trestů lze v současné době podat několika různými způsoby, přičemž každý z nich má své specifické požadavky a náležitosti. Nejčastějším způsobem je osobní návštěva kontaktního místa Czech POINT, které najdete na většině obecních a městských úřadů, krajských úřadech, vybraných poštách či notářských kancelářích. Při osobní návštěvě je nutné předložit platný doklad totožnosti, tedy občanský průkaz nebo cestovní pas. Pracovník Czech POINTu následně ověří totožnost žadatele a zpracuje jeho žádost přímo v systému.

Další možností je elektronické podání žádosti prostřednictvím datové schránky. Tento způsob je velmi praktický pro ty, kteří již datovou schránku vlastní a preferují vyřizování úředních záležitostí z pohodlí domova. Žádost musí být podána z datové schránky žadatele a musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti včetně elektronického podpisu.

Pro získání výpisu z rejstříku trestů lze také využít službu dálkového přístupu přes portál Justice.cz. K tomu je zapotřebí mít aktivní elektronickou identitu (například BankID, MojeID nebo eObčanku). Tento způsob je velmi rychlý a pohodlný, neboť výpis je dostupný prakticky okamžitě po ověření totožnosti a uhrazení správního poplatku.

V případě, že se žadatel nachází v zahraničí, může o výpis požádat prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky. Konzulární pracovník v takovém případě ověří totožnost žadatele a zajistí předání žádosti příslušnému orgánu v České republice. Je však třeba počítat s delší dobou vyřízení vzhledem k nutnosti mezinárodního poštovního styku.

Specifickou variantou je podání žádosti zmocněnou osobou, kdy žadatel může pověřit jinou osobu k vyřízení výpisu. V takovém případě musí zmocněná osoba předložit úředně ověřenou plnou moc a svůj vlastní doklad totožnosti. Plná moc nesmí být starší než 30 dnů a musí obsahovat přesné určení úkonu, k němuž je zmocněnec oprávněn.

Pro právnické osoby existuje možnost požádat o výpis z rejstříku trestů právnických osob, který je součástí veřejného seznamu trestů. Tento výpis lze získat obdobnými způsoby jako v případě fyzických osob, přičemž žádost může podat statutární orgán společnosti nebo jím pověřená osoba. V případě elektronického podání musí být žádost opatřena kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo musí být odeslána prostřednictvím datové schránky právnické osoby.

Je důležité zmínit, že bez ohledu na zvolený způsob podání žádosti je vždy nutné uhradit správní poplatek, jehož výše je stanovena zákonem. Při osobním podání na Czech POINTu lze poplatek uhradit přímo na místě, při elektronickém podání je třeba provést platbu předem stanoveným způsobem.

Doba uchovávání záznamů v rejstříku

Záznamy v rejstříku trestů jsou uchovávány po zákonem stanovenou dobu, která se liší podle závažnosti spáchaného trestného činu a uloženého trestu. Obecně platí, že záznamy jsou z rejstříku trestů vymazány po uplynutí rehabilitační doby, která začíná běžet od vykonání nebo promlčení trestu, od prominutí trestu nebo od promlčení jeho výkonu.

U podmíněně odsouzených osob se záznam vymaže po uplynutí zkušební doby, pokud se odsouzený osvědčil. V případě podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se záznam vymaže po uplynutí zkušební doby podmíněného propuštění, jestliže bylo rozhodnuto, že se podmíněně propuštěný osvědčil. Pokud soud rozhodne o zahlazení odsouzení, záznam se z rejstříku trestů vymaže ihned po nabytí právní moci takového rozhodnutí.

Pro jednotlivé druhy trestů jsou stanoveny různé doby pro výmaz záznamu. U nejzávažnějších trestných činů, za které byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody převyšující pět let, se záznam uchovává po dobu dvaceti let od vykonání trestu. U trestů odnětí svobody od jednoho roku do pěti let se záznam uchovává patnáct let. Kratší tresty odnětí svobody do jednoho roku jsou evidovány po dobu deseti let.

Zvláštní režim platí pro mladistvé pachatele, kde jsou doby pro výmaz záznamů výrazně kratší s ohledem na snahu o jejich resocializaci a zamezení negativního vlivu záznamu v rejstříku trestů na jejich budoucí život. U peněžitých trestů a trestů obecně prospěšných prací se záznamy uchovávají zpravidla pět let od jejich vykonání.

Je důležité zmínit, že i po výmazu záznamu z rejstříku trestů zůstávají informace o odsouzení uchovány v evidenci Rejstříku trestů pro vnitřní potřebu orgánů činných v trestním řízení. Tyto informace však již nejsou dostupné pro běžné výpisy z rejstříku trestů a nemohou být použity k jinému účelu než pro trestní řízení.

Systém uchovávání záznamů v rejstříku trestů je nastaven tak, aby vyvažoval dva základní principy - na jedné straně právo společnosti na informace o kriminální minulosti jednotlivců, zejména v případech, kdy je to důležité pro ochranu veřejného zájmu, a na straně druhé právo odsouzených osob na rehabilitaci a možnost začít po určité době s čistým štítem. Tento systém také reflektuje princip proporcionality, kdy doba uchovávání záznamu odpovídá závažnosti spáchaného trestného činu.

V případě veřejného seznamu trestů, který je přístupný online, jsou informace o pravomocných rozsudcích uchovávány po kratší dobu než v samotném rejstříku trestů. Toto opatření má za cíl poskytnout veřejnosti základní informace o aktuálních odsouzeních, ale zároveň nenarušovat nadměrně soukromí odsouzených osob a jejich právo na resocializaci.

Zahlazení odsouzení a výmaz z rejstříku

Zahlazení odsouzení představuje významný právní institut, který umožňuje osobám s trestní minulostí začít takzvaně s čistým štítem. Po zahlazení odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, což má zásadní význam pro jeho další život a pracovní uplatnění. Tento proces není automatický a řídí se přísnými pravidly stanovenými trestním zákoníkem.

K zahlazení odsouzení může dojít několika způsoby. Nejčastěji se tak děje po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která se počítá od vykonání trestu, promlčení jeho výkonu nebo od právní moci rozhodnutí o podmíněném upuštění od potrestání. Délka této lhůty závisí na druhu a výměře uloženého trestu. U mladistvých pachatelů jsou tyto lhůty zpravidla kratší než u dospělých.

Výmaz z rejstříku trestů následuje bezprostředně po zahlazení odsouzení. Rejstřík trestů je veřejný seznam, který obsahuje informace o pravomocných odsouzeních fyzických a právnických osob. Tyto záznamy mají významný dopad na život odsouzených, neboť výpis z rejstříku trestů je často vyžadován při ucházení se o zaměstnání, při žádostech o různá povolení či při účasti ve veřejných zakázkách.

V případě podmíněného odsouzení se záznam v rejstříku trestů automaticky nevymaže ani po úspěšném uplynutí zkušební doby. Je nutné požádat příslušný soud o zahlazení odsouzení, přičemž soud zkoumá, zda odsouzený v zákonem stanovené lhůtě vedl řádný život. Pod pojmem řádný život se rozumí zejména to, že se dotyčný nedopustil žádného trestného činu ani přestupku a plnil své zákonné povinnosti.

Proces zahlazení odsouzení může být iniciován na žádost odsouzeného, jeho příbuzných v přímé linii, sourozenců nebo manžela. V některých případech může návrh na zahlazení podat i státní zástupce. Soud při rozhodování o zahlazení přihlíží k chování odsouzeného po výkonu trestu, k povaze spáchaného trestného činu a k dalším okolnostem případu.

Zvláštní režim platí pro některé druhy trestných činů, zejména ty nejzávažnější, kde může být zahlazení odsouzení vyloučeno nebo podmíněno delší časovou lhůtou. U některých profesí, například v bezpečnostních složkách nebo justici, mohou být kladeny přísnější požadavky na bezúhonnost, a proto může být i zahlazené odsouzení překážkou pro výkon takového povolání.

Významnou roli hraje také mezinárodní spolupráce v oblasti výměny informací o trestních odsouzeních. Členské státy Evropské unie si navzájem předávají informace o odsouzeních svých státních příslušníků, přičemž zahlazení odsouzení v jednom státě nemusí automaticky znamenat jeho zahlazení v jiném členském státě.

Každý má právo na druhou šanci, ale rejstřík trestů je jako jizva na duši společnosti, která nikdy zcela nezmizí

Vojtěch Kubíček

Poplatky za vydání výpisu

Za vydání výpisu z rejstříku trestů a veřejného seznamu trestů se platí správní poplatky, které jsou stanoveny zákonem o správních poplatcích. Základní poplatek za vydání výpisu z rejstříku trestů činí 100 Kč. Tento poplatek je nutné uhradit před samotným vydáním výpisu, přičemž platbu lze provést několika způsoby. Na kontaktních místech Czech POINT je možné platit v hotovosti nebo platební kartou přímo při podání žádosti. V případě elektronického podání prostřednictvím datové schránky se poplatek hradí bezhotovostně převodem na účet Rejstříku trestů.

Při žádosti o výpis z veřejného seznamu trestů je stanoven poplatek ve výši 200 Kč. Tento vyšší poplatek je odůvodněn rozsáhlejším zpracováním dat a komplexnější povahou výpisu. V případě, že žadatel požaduje oba výpisy současně, musí uhradit oba poplatky samostatně, nelze je kombinovat ani není poskytována žádná množstevní sleva.

Existují však případy, kdy je vydání výpisu osvobozeno od správního poplatku. Jedná se například o situace, kdy je výpis vyžádán soudem nebo orgánem činným v trestním řízení pro účely trestního stíhání. Osvobození od poplatku se vztahuje také na případy, kdy je výpis vyžadován pro účely sociálního zabezpečení, sociální péče nebo důchodového pojištění. V těchto případech je nutné doložit příslušné potvrzení nebo dokument prokazující účel vyžádání výpisu.

Při žádosti o výpis v zahraničí prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky se poplatek hradí v místní měně podle aktuálního kurzu. K základnímu poplatku se v tomto případě připočítává také konzulární poplatek, jehož výše se může lišit podle země, ve které je žádost podávána. Je důležité si předem ověřit přesnou částku na konkrétním zastupitelském úřadu.

V případě zjištění chyby ve výpisu způsobené administrativním pochybením je vydání opraveného výpisu zdarma. Pokud však žadatel požaduje další výpis z důvodu ztráty nebo poškození původního dokumentu, je povinen uhradit standardní poplatek znovu. Při elektronickém podání žádosti je nutné počítat s dodatečnými náklady na konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby, pokud je taková konverze požadována.

Správní poplatky jsou pravidelně aktualizovány a jejich výše může být upravena novelou zákona o správních poplatcích. Je proto vhodné si před podáním žádosti ověřit aktuální výši poplatků. Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a slouží k částečnému pokrytí nákladů spojených s provozem a správou rejstříku trestů a souvisejících informačních systémů.

Obsah výpisu z rejstříku trestů

Výpis z rejstříku trestů představuje oficiální dokument, který obsahuje záznamy o pravomocných odsouzeních fyzické osoby soudy České republiky v trestním řízení. Tento dokument zahrnuje veškeré záznamy o odsouzeních za trestné činy, včetně údajů o uložených trestech a jejich vykonání. V případě, že osoba nebyla nikdy trestně stíhána ani odsouzena, výpis obsahuje informaci o tom, že osoba nemá záznam v rejstříku trestů.

Ve výpisu jsou chronologicky uvedeny všechny záznamy o odsouzeních, přičemž každý záznam obsahuje detailní informace o spáchaném trestném činu. Konkrétně se jedná o označení soudu, který rozsudek vydal, datum vydání rozsudku, spisovou značku, pod kterou byl případ veden, přesnou právní kvalifikaci trestného činu včetně příslušného ustanovení trestního zákoníku. Součástí záznamu je také informace o uloženém trestu, jeho délce a způsobu výkonu.

Výpis dále obsahuje údaje o případném podmíněném odsouzení, délce zkušební doby a jejím úspěšném či neúspěšném absolvování. V případě alternativních trestů jsou uvedeny informace o obecně prospěšných pracích, peněžitých trestech nebo zákazech činnosti. Dokument zahrnuje také údaje o případném podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a průběhu stanovené zkušební doby.

Důležitou součástí výpisu jsou informace o zahlazení odsouzení, ke kterému dochází buď ze zákona po uplynutí stanovené doby, nebo na základě rozhodnutí soudu. Po zahlazení odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, a záznam se z výpisu rejstříku trestů odstraní. Výpis obsahuje také údaje o případném udělení milosti prezidentem republiky nebo amnestii.

V případě cizích státních příslušníků nebo českých občanů odsouzených v zahraničí může výpis obsahovat také informace o odsouzeních zahraničními soudy, pokud byly tyto informace České republice předány na základě mezinárodních smluv. Tyto záznamy jsou označeny specifickým způsobem a obsahují dodatečné informace o státu, kde k odsouzení došlo.

Výpis z rejstříku trestů rovněž zahrnuje informace o případných ochranných opatřeních, která byla osobě uložena, jako je například ochranné léčení, zabezpečovací detence nebo ochranná výchova. U právnických osob výpis obsahuje obdobné údaje týkající se trestní odpovědnosti společnosti, včetně informací o uložených trestech, jako je zrušení právnické osoby nebo propadnutí majetku.

Pro účely některých řízení může být vyžadován také opis z rejstříku trestů, který na rozdíl od výpisu obsahuje i údaje o zahlazených odsouzeních a další detailnější informace o trestní minulosti osoby. Tento dokument je však vydáván pouze oprávněným orgánům pro zákonem stanovené účely a není běžně dostupný veřejnosti.

Mezinárodní výměna informací o trestech

Mezinárodní výměna informací o trestech představuje klíčový nástroj v boji proti přeshraniční kriminalitě a zajišťuje efektivní spolupráci mezi justičními orgány různých států. Český rejstřík trestů je napojen na evropský informační systém ECRIS (European Criminal Records Information System), který umožňuje rychlou a bezpečnou výměnu informací o odsouzeních mezi členskými státy Evropské unie. Tento systém byl zaveden v roce 2012 a významně zefektivnil proces sdílení dat o trestné činnosti napříč evropskými zeměmi.

Veřejný seznam trestů v České republice není přímo přístupný široké veřejnosti, ale informace z něj mohou být poskytnuty oprávněným subjektům v rámci mezinárodní spolupráce. Výměna informací probíhá především prostřednictvím centrálních orgánů jednotlivých států, kterými jsou zpravidla ministerstva spravedlnosti nebo speciálně určené úřady. V České republice tuto funkci plní Rejstřík trestů se sídlem v Praze, který zpracovává jak domácí, tak zahraniční žádosti o výpisy z evidence trestů.

Proces mezinárodní výměny informací je řízen přísnými pravidly a protokoly, které zajišťují ochranu osobních údajů a zamezují jejich zneužití. Každá žádost o informace musí být řádně odůvodněna a podložena relevantními dokumenty. Systém ECRIS používá standardizované formuláře a kódy, což umožňuje překonat jazykové bariéry a zajistit jednotný formát předávaných informací.

Významnou roli v mezinárodní výměně informací hraje také princip vzájemnosti, kdy státy si navzájem poskytují obdobný rozsah součinnosti. Česká republika má kromě zapojení do systému ECRIS uzavřeny také bilaterální smlouvy s několika státy mimo EU, které upravují specifické podmínky výměny informací o trestných činech a odsouzeních.

V případě žádosti ze zahraničí český Rejstřík trestů prověřuje nejen aktuální záznamy, ale také historické údaje, které mohou být relevantní pro trestní řízení v jiném státě. Doba zpracování mezinárodních žádostí je stanovena evropskou legislativou a zpravidla by neměla přesáhnout deset pracovních dnů od přijetí žádosti. V naléhavých případech může být tato lhůta zkrácena.

Systém mezinárodní výměny informací také zohledňuje specifické národní právní úpravy týkající se zahlazení odsouzení a promlčení trestů. Některé státy například aplikují přísnější pravidla pro uchovávání záznamů o trestných činech než jiné. Česká právní úprava v této oblasti respektuje jak národní specifika, tak mezinárodní závazky vyplývající z členství v EU a dalších mezinárodních organizacích.

Důležitým aspektem je také ochrana práv odsouzených osob, které mají právo na přístup k informacím o svých záznamech v rejstříku trestů a mohou požádat o jejich opravu v případě zjištění nesrovnalostí. Toto právo se vztahuje i na informace předávané do zahraničí, přičemž každý přenos dat musí být řádně zdokumentován a archivován.

Právní předpisy upravující rejstřík trestů

Právní úprava rejstříku trestů v České republice vychází především ze zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje základní pravidla pro vedení evidence trestů a poskytování informací z této evidence. Rejstřík trestů je veřejným seznamem v tom smyslu, že každý má právo na výpis z rejstříku trestů týkající se jeho osoby. Současně však platí přísná pravidla pro ochranu osobních údajů a informace z rejstříku trestů nelze poskytovat třetím osobám bez zákonného důvodu nebo souhlasu dotčené osoby.

Významnou roli v právní úpravě rejstříku trestů hraje také trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) a trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.), které stanovují podmínky pro zaznamenávání odsouzení a jejich následné vymazávání z evidence. Důležitým aspektem je institut zahlazení odsouzení, kdy se po uplynutí určité doby a splnění zákonných podmínek na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Správu rejstříku trestů vykonává Rejstřík trestů, který je organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu spravedlnosti České republiky. Jeho činnost je dále upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o výpis z evidence Rejstříku trestů určený k vydání v jiném členském státě Evropské unie.

V kontextu mezinárodní spolupráce je významné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti. Tento systém významně přispívá k efektivní výměně informací mezi členskými státy EU a posiluje bezpečnost v rámci celé Evropské unie.

Zákon o Rejstříku trestů také upravuje způsob vedení evidence přestupků, která je součástí rejstříku trestů od roku 2016. Tato evidence obsahuje údaje o pravomocných rozhodnutích o přestupcích uvedených v zákoně, což umožňuje komplexnější posouzení trestní minulosti jednotlivců. Evidence přestupků je důležitým nástrojem pro posuzování spolehlivosti osob v různých správních řízeních.

Právní úprava pamatuje i na specifické případy, jako je například evidence odsouzení právnických osob, která byla zavedena v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Zvláštní pozornost je věnována také ochraně osobních údajů v souvislosti s nařízením GDPR, které stanovuje přísné požadavky na zpracování a ochranu osobních údajů v rejstříku trestů.

V neposlední řadě je třeba zmínit vyhlášku č. 345/2012 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zápis do evidence skutečných majitelů a formulářů pro podání do evidence svěřenských fondů, která upravuje formální náležitosti některých podání souvisejících s rejstříkem trestů. Tato vyhláška je důležitá zejména pro praktickou realizaci zápisů do evidence a zajištění jednotného postupu při podávání žádostí.

Parametr	Rejstřík trestů ČR
Doba vyřízení výpisu	Na počkání
Poplatek za výpis	100 Kč
Platnost výpisu	3 měsíce
Dostupnost služby	Czech POINT
Forma vydání	Listinná/Elektronická
Nutné doklady	Občanský průkaz
Jazyk výpisu	Čeština